Pro všechny skomírající v této zemi

Tak se mi nechce spát a přiznám se, že mi nedalo se nepodívat na ohlasy mého prvního (historicky) blogu. To víte, zvědavost je teda věc... :-) A to tak brouzdám očima po dalších osudech a zaujal mě nejen jeden poměrně smutný, ale i letmý pohled na něteré názvy článků jaksi vypovídají o tom, co se nám všem honí hlavou. Světem teď cloumá krize a i když nám bylo dost dlouho zapíráno, "že nás se to netýká" - těmi nejpovolanějšími, tak hemelese, hemelese... Krize nám nejen ťuká na dveře, ale už nám potvora taky sedí v obýváku, jí nám z talířů a bere nám i střechy nad hlavou. Nemá cenu se ptát, kdo za to může. To bychom tu mohli polemizovat roky. Spíš nás obyčejný lidičky zajímá, jak s tím naložit, co dělat, kam křičet o pomoc a doufat, že nás někdo uslyší. Z mého okolí mám tu zkušenost, že lidi slyší, to by ani nebyl takový problém, ale oni opravdu pomoci nemohou. A jsme čím dál v pozicích, kdy se navzájem velmi dobře slyšíme, ale více, než porozumění a ochotu naslouchat dát nemůžeme.

Banky, ani jiné rádo by vážené instutuce totiž nezajímá, že vaše firma šla do kytek. Lidi, kteří nad námi lámou hůl si čím dál více hrají na Bohy a přitom oni sami na tom nejsou o moc lépe. Miluji chování těchto "pomocníků lidských osudů", kteří sem tam platbu pošlou nebo nepošlou, nebo se jim něco pokazí atd., ale běda, opravdu běda, jak my "ti tam dole" se zpozdíme o minutu s nějakou splátkou. Šuplíky se nám plní dopisy s různě veselými barevnými proužky a vsadím se, že je jich dost, co jste už ani neotevřeli. Proč taky, když obsah znáte a pověstné BU BU BU už na vás řve, ještě než dojdete na poštu.

Joooo, demokracie je fajn věc, ale musí se na ni podle mě trochu jinak. Taky se často bavím nad novými zákony, novelami, které špatné zákony "honem" upravují, jelikož nad nimi před tím nikdo pořádně nepřemýšlel a abychom se nenudili, tak dalšími novelami, které upravují ty upravené novely. No není ten svět pestrý? Prostě nádhera ... :-)

Vrátím se k obyčejnému člověku, kterému už nezbylo nic, než doufat. A už i to slábne s každou novou zprávou ze světa. Buď nás ruinují povodně nebo jsme jedni z těch, kterým odměnou za "x" let práce zůstala bezmoc a v ruce sežmoulaná výpověď.

Jen tak tady neplácám lidičky, jsem jedna z vás a nestane-li se zázrak, který přeji upřímně nám všem, tak se brzy sejdem pod mostem, tam si zazpíváme a budeme opět zase doufat .... Pak se divte, že chci odejít .....

Mějte se prima a já zase brzy pustím pár řádků.

Vaše "kmoonlight"