Chci změnit svůj život

Kolik z nás si přeje jiný život? Většina z nás. A ti, co tvrdí, že ne, tak jsou buď šťastnými jedinci nebo lžou - hlavně sobě. Zamýšlím se nad slovem "osud", který ti, co v něj věří berou jako něco, co je nezvratného, co prostě "někdo napsal do kouzelné knihy." Opakem toho je kniha (tedy více knih) od ruského autora Vadima Zelanda, který mi převrátil myšlení naruby. A moc mu za to děkuji. Víte, on mě naučil to, že svůj osud si vytváříme sami. Nejsme něčí loutky. On něco jako osud taky chápe, ale naprosto jinak. Osudy jsou, jsou jich miliardy - tedy spíše nekonečné množství a je jen na nás, jaký si zvolíme. Velmi se mi líbí jeho něco jako "čtení našich myšlenek", kdy říká našimi slovy: "No jo, ale co bohatí? Ti se s penězi už narodili, jsou v pohodě. Ale co já, co se plahočím dnes a denně s protivnými šéfy, s neustále rostoucími dluhy, které stejně nestihne většina z nás za celý život splatit atd.?" Přečtěte si jeho knihy, budete zírat. 

Teď vás asi zaskočím a některé možná pohorším, ale nebojím se toho. Jdu si za svým a o tom to je. V souladu s novou životní energií díky Vadimovým knihám jsem se rozhodla najít někoho, kdo by mi pomohl s novým životem. Rozhodla jsem se odejít do USA. Co tady? Co v republice, která je splácá od ničeho k ničemu, o politice nemluvě a z čeho opravdu rostu, tak z článků ze zpravodajských webů, které píší o nešťastných maminkách, kterým díky - promiňte - bordelu nevyplácí dávky. Taky bych ráda miminko, ale mám na to? Ocení tady v republice někdo to, že makáte "x" hodin denně, s dobrým vzděláním a dáváte do toho vše? Pročetla jsem snad všechny možné blogy a příspěvky od Čechů, co ve Státech buď žili nebo tam jsou a věřte, vše zní asi takto: výhody a klady převyšují nevyhody a negativa. Chtěla jsem začít studiem v USA na nějaké škole, ale i třeba jen roční jazykový kurz vám zláme vaz už jen při prvním zjišťování cen školného. A ve svých 35 letech už jsem bohužel "stará" na tradiční pracovně-jazykové pobyty pro mladé. Je legrační, jak je člověk na něco tabulkově starý nebo mladý. Můžete být ambiciózní a chytří až na půdu, ale tabulky holt mluví jasně.

Takže tak. Najde-li se někdo, kdo mě nebude brát jako zlatokopku (mimichodem velmi oblíbené téma na různých seznamovacích webech), ale kdo pochopí, dostanu náš příběh hodně daleko, to mi věřte. Jak známo, v USA jsou příběhy ze života ty nejžádanější, tak proč ne. Vždy jsem chtěla psát, takže moje první kniha by určitě byla o mém životním osudu.

Bude-li více lidí s mým nadšením nebo aspoň s pochopením, co tady vlastně celou dobu povídám, budu jen ráda, když se připojí.

Mějte se prima a brzy zase napíšu další příspěvky.

Vaše "kmoonlight"